KdF 82/Škoda Octavia "Brouktávka"
Viděl jste už někdy někdo starou Oktávku s motorem vzadu? Jestli ne, tak pozorně čtěte moje zážitky s takovýmto autem a nezapomeňte si prohlédnout obrázky . Jestli ano, tak se mi prosím ozvěte na email veteran@pascom.cz (rád bych se dozvěděl co nejvíce informací o těchto automobilech).
Ač to zní nemožně, nedávno jsme domů přitáhli dalšího veterána. Starou Škodu Octavii. Ale ne jen tak ledajakou! Z Oktávky je vlastně jen karoserie... Nejzvláštnější na tom ale je, že jsem kolem ní jezdil sedmnáct let a neměl jsem o ní ani ponětí.
Získání tohoto veterána by asi nejlépe vystihlo přísloví: "Přišel jsem k tomu jak slepý k houslím". To za mnou jednou přišla moje spolužačka, jestli prý nechci nějaké staré auto, že prý to mají v garáži, která se bude bourat, a že to překáží. Samozřejmě, že jsem se tam šel hned podívat. Garáž sice moc jako garáž nevypadala, uhnilá vrata, propadlá střecha a všude hlína, větve, listí a v tom všem různá fauna (červi, mravenci, sviňky apod.). Mimo tento nádherný a doslova žijící humus, tam stálo taky, do půli kol zasypané auto. Na první pohled jsem podle známých tvarů poznal, že je to Oktávka. Už na ten první pohled ale bylo vidět, že je ve zuboženém stavu. Chvíli jsem okukoval zvenku, pak jsem se podíval na přístrojovou desku a zděsil jsem se. Byla úplně jiná, než v normální Octavii. Potom jsem se chtěl podívat na motor, hlavně když jsem se dozvěděl, že prý je tam nový motor z Volkswagena. Šel jsem automaticky dopředu a otevřel jsem kapotu. Zhrozil jsem se "Dyť tam žádnej motor neni!" Vypadalo to tam ale tak nějak divně, jako by tam ani nikdy nebyl. Bylo to částečně zaplechované a prostředkem vedla roura. V mé hlavě se honily dost divné myšlenky a výpočty, které zdánlivě neměly řešení. Pak mi problesklo hlavou, "motor Volkswagen + nic pod přední kapotou = ne, to není možné, že by byl motor vzadu???" Chtěl jsem otevřít zadní kapotu, ale nešlo to, nezbývalo mi nic jiného, než si lehnout do toho krásného humusu a podívat se zespoda. Pohled byl opravdu úchvatný! Zůstal jsem strnule ležet pod autem a vůbec jsem nevšímal toho, že mi do nohavic, za krk a všude jinde lezou už zmíněné potvůrky. Bylo to neuvěřitelné! On tam motor opravdu byl!!! Až po dlouhém prosení auta a různých prostocvicích se mi kapotu povedlo otevřít. Vypadalo to opravdu zajímavě, i když dost zašle. Při dalších asi třech návštěvách jsem si připadal spíš jak archeolog než jako milovník veteránů. Odklízel jsem trosky garáže, vyhrabával jsem auto ze země a přitom jsem narazil i na spoustu náhradních dílů, např. ventilová zdvihátka, hlavy válců, válce, písty apod. Nakonec by se z toho co tam leželo zahrabané dal poskládat skoro celý další motor. Auto jsem nacpal náhradními díly až "ke špuntu" a i přesto se všechno nevešlo. Pak jsme jednou přijeli s plošinou a chtěli jsme auto vytáhnout. Samozřejmě to nešlo. Ono se řekne, vytáhněte auto sedící v dolíkách, které si tam za ty léta vystálo, s placatými pneumatikami a naložené díly tak, že má asi dvě a půl tuny. Na druhou stranu jsme si vyzkoušeli poctivost a pevnost práce pána, který toto auto přestavěl. Musím před ním smeknout, protože jeho způsob úprav byl opravdu bytelný. Nakonec jsme to totiž vytáhli za zadní nárazník!!! Mimochodem ten je nejspíš z Tatry 603. Když jsme auto přivezli domů, začal jsem s vyklízením a čištěním. Něco podobného, co bylo v garáži na zemi bylo i v celém autě. Hlavně v interiéru. To by zas tak nevadilo, ale horší je, že je shnilá skoro celá karoserie a motor má prasklou klikovku a zarezlé válce.
Až postupem času se mi podařilo zjistit, co je tohle auto vlastně zač. Podvozek není z Brouka, jak jsem se původně domníval (proto přezdívka Brouktávka) ale je z KdF 82, upravený na nižší světlou výšku a se škodováckými náboji kol a kapalinovými brzdami. Původní agregát byl také z KdF 82, tudíž motor čtyřválec OHV, boxer, vzduchem chlazený, objem 1,2l, výkon cca 25 koní, uložený v zadním rozvidlení rámu spolu s nesynchronizovanou čtyřrychlostní převodovkou a diferencialem. Původní motor i převodovka (které se dokonce i dochovali, i když ve špatném stavu) byly vyměněny za jiné z Volkswagenu Typ 3, stejné koncepce, ale značně vylepšené. Motor má objem 1600 ccm a s dvěma karburátory Solex dával výkon cca 65 koní. Převodovka je čtyřrychlostní se synchronizací. Přestavby karoserií na podvozcích KdF prý u nás byly v padesátých a šedesátých letech docela běžné (viz. časopis MotorJournal číslo 14.) Tento podvozek dostal karoserii ze Škody Octavia, která z venku, až na poupravenou záď s křídlem pro nasávání chladícího vzduchu a průduchy pod zadním nárazníkem z Tatry 603, vypadá ůplně normálně. Další úpravy byly provedeny v původním motorovém prostoru, kde vznikl ůložný prostor. Popravdě řečeno oproti klasické Oktavii má dost malý objem. Vzadu byla vyříznuta podlaha. Nový motorový prostor je upraven pro lepší chlazení a vyztužen. Baterie se také přestěhovala dozadu. Značných změn doznal i interiér. Volant je ze Škody Spartak, přístrojovou desku si původní majitel navrhl sám, tachometr a dva palivoměry jsou z Octavie, ampermetr bůhví z čeho, přepínač na blinkry a spínací skříňka je též z Oktávie, přepínač na světla je vyroben z motocyklové spínací skříňky a na klíček je navařená páčka ze Škody 1000MB. Na desce je ještě spousta dalších páček a táhel, které zatím nevím, z čeho pocházejí. Ani k čemu slouží. U spolujezdce se nacházelo autorádio a na dveřích ovládání na !elektrické stahování okna! Sedačky a čalounění jsou z Oktavie, mírně upravené. Karoserie byla šedočerně lakována. K automobilu dokonce existují i doklady!! Mají sice ustřižený roh (vyřazeno z evidence), ale je to aspoň nějaký doklad o tom, že i v takovéto podobě byl plně a legálně provozuschopný. Původní podvozek KdF 82 je z roku 1943. Přestavba byla provedena v roce 1964 a v dokladech je zapsána takto: Rozhodnutím č.j. VB... povolena výměna karoserie za Š-Octavia. Typ vozidla - KdF 82 s karoserií Š-Octavia. V Prostějově 2.7.1964.
Měl bych na vás, návštěvníky mých stránek jednu prosbu. Myslíte, že mi někdo tohle někdy uzná jako veterána? Prosím napište mi jakýkoli váš názor. Budu rád za jakoukoli radu. Díky. Petr.